Před několika lety jsme provedli experiment: Chtěli jsme zjistit, čeho může motivovaný tým během velmi krátkého času dosáhnout, pokud mu poskytneme správné podmínky. Požádali jsme osm firem, aby připravily skutečné relevantní inovační zadání. Ze 100 studentů jsme vytvořili menší týmy, které tato zadání zpracovaly během nepřetržité 24-hodinové práce v rámci akce zvané inovační maraton.

Zpětná vazba od účastníků byla ohromující: všichni byli nadšeni tím, čeho lze v tak krátkém čase dosáhnout. Na základě této zpětné vazby jsme se rozhodli tento mimořádný a náročný formát akce dále rozvinout. Poprvé jsme ho představili v roce 2016 na Evropském fóru Alpbach. Inovační maraton přitáhl mnoho lidí z vrcholného managementu, kteří chtěli tento přístup uplatnit i ve svých společnostech, což bylo klíčovým impulsem pro další vývoj projektu. Společnosti chtěly (nebo spíš potřebovaly) zvýšit svou inovační zdatnost. Nicméně, ve firemní praxi se toho nedá dosáhnout během pouhých 24 hodin. Proto jsme začali nejdůležitější základní principy inovačního maratonu transformovat do metodologie, která by vyvolávala nejen pouhé krátkodobé nadšení. Hledali jsme kombinaci rapidních, viditelných inovačních úspěchů a udržitelnou transformaci korporátní kultury.

Podnikovou kulturu chápeme jako soubor norem, hodnot, postojů a chování organizace. Je to způsob, jakým se organizace zabývá věcmi a řeší problémy. Stručně řečeno se jedná o nepsané zákony organizace. Pokud jde o rozvoj vlastní firemní kultury směrem k větší inovační zdatnosti, potřebujete vlastní nové, úspěšné příběhy, které symbolizují požadovanou kulturu. A to vyžaduje rámcové podmínky, které organizaci umožňují učit se z nových příběhů o úspěchu a následně ukotvit své vzory v dlouhodobém horizontu.

Týmy rapidních inovací

Rapidní inovační týmy jsou velmi účinným nástrojem. Podle stejného principu jako u týmů z inovačního maratonu se formují malé, multidisciplinární a velmi výkonné organizační jednotky. Tyto jednotky se vytvářejí na časově omezenou dobu s cílem posunout inovační úkoly a konkretizovat je. Sponzorem je vždy osoba s co největšími rozhodovacími pravomocemi v organizaci.

5 principů vysvětlujících sílu týmů rapidních inovací

Dobrovolnost a multidisciplinarita

Týmy rapidních inovací tvoří 4 – 6 motivovaných lidí, kteří dobrovolně pracují na často zadávaných inovačních úkolech. Následující je pro úkol naprosto nezbytné: úkol musí být dostatečně jasný, ale přesto formulovaný otevřeně. Samotný tým se musí skládat lidí z různých oddělení, aby se zajistila často oslavovaná, ale v praxi velmi vzácná diverzita týmu (různá expertíza jednotlivých členů).

Časový rámec

Týmy rapidních inovací dostávají na své úkoly přiměřený časový fond, obvykle 3-4 měsíce. Tým definuje, čeho chce v této době dosáhnout a vyjasní si konkrétní očekávání se svým sponzorem. V tomto časovém horizontu členové týmu pracují společně na zadaném úkolu ideálně na 100%, minimálně však na 25% svého času. Za tímto účelem se vytváří pevný závazek scházet se alespoň jednou týdně.

Válečná místnost

Po dobu trvání projektu mají týmy rapidních inovací vyhrazený prostor, jejich vlastní „válečnou místnost“. Zde jsou všechny výsledky práce viditelně rozmístěny, aby měl tým své výstupy okamžitě na očích. To snižuje úskalí spojená s neustálými změnami kontextu a přizpůsobení se jinému úkolu než své každodenní činnosti. Navíc také vytváří pocit komunity a sounáležitosti.

Zdroje

Týmy rapidních inovací pracují jen s malým rozpočtem pro potřeby vytváření jednoduchých prototypů. V případě, že narazí na bariéry, například v oblasti zdrojů, mají zajištěnou přímou cestu, jak je s pomocí svého sponzora obejít. To zaručuje, že se mohou plně soustředit na práci související s úkolem a vše, co by mohlo bránit pokroku v projektu, je odstraněno.

Správné metody a nástroje

V dnešní době existuje nespočet metod a nástrojů pro inovační projekty a agilní řízení projektů. Po jednoduchém využití vyhledávače Google lze nalézt termíny jako Design Thinking, TRIZ, Busiess Model Canvas, Lean Start-Up, Output Driven Innovation, Scrum nebo Kanban. Každá z těchto metod má určitou kontextuální sílu a je velmi užitečné pro dosažení pokroku daného projektu. Důležité je uplatňovat pro příslušné úkoly ty správné metody bez nutnosti časově náročných školení – naši zkušení inovační trenéři podporují týmy jak při výběru tak při implementaci správných inovačních metod.

Dlouhodobě udržitelná transformace

Inovační týmy postavené na těchto principech mohou fungovat neuvěřitelně dobře. Členové týmu se navzájem motivují a pracují na problému s neutuchající energií. Sponzoři jsou ohromeni tím, čeho lze v tak krátké době v rámci vlastní organizace dosáhnout za použití minimálních zdrojů.

Tento přístup, který vede k nastartování transformace inovační kultury, však vyžaduje nesmírně pečlivou podporu organizačních změn.

Za prvé, management musí být seznámen s postupem, neboť ten vyžaduje alespoň dočasné pozastavení běžných procesů a pravidel organizace. Musí být vytvořeny zmíněné „Válečné místnosti“ a stanoven rozpočet. Nad tím vším vyniká potřeba jasného a srozumitelného zadání témat a úkolů. Rovněž se doporučuje pověřit více týmů různými úkoly, které formují novou firemní kulturu. Paralelní týmy jsou zvány na pravidelná společná setkání (ideálně jednou za čtyři týdny) za účelem sdílení důležitých projektových informací.

Týmy rapidních inovací vytvářejí výstupy, které lze využít pro další produktový vývoj. Navíc lze vyvodit velmi jasná ponaučení z pohledu vývoje inovační kultury. Nelze také opomenout zaměstnance – členy týmů rapidních inovací – kteří jsou “nakaženi” tvůrčími myšlenkami a jako velvyslanci dalších a nových myšlenek autenticky přispívají k úspěšným výsledkům organizace.

Autor: Stefan Posch, ICG Managing Partner