Strategie musí, víc než kdykoliv předtím, umožnit organizacím vypořádat se s nejistotou a rapidními změnami. Globalizace a digitalizace jsou pojmy o kterých mluví každý. Změny a výzvy, které přinášejí, už v organizacích nezpůsobují jen mírnou diskuzi, ale jsou cítit v každodenním chodu organizace. Je proto čas ptát se: co znamená v dnešní době strategie – a navíc, co je to dobrá strategie?

Odpovědí je pro nás: Dobrá strategie poskytuje orientaci. Strategie je komunikace orientovaná na budoucnost. Není to ani tak o podrobné analýze nebo velkých konceptech s množstvím strategických cílů definovaných pomocí SMART a extenzivních akčních plánů. Toto všechno jsou způsoby rozvoje strategie, které jsou vskutku velmi užitečné. Ale když tyto způsoby začnou být důležitější než samotný obsah, očividně neslouží svému smyslu.

Ve světě VUCA, dobrá strategie, nebo dobrá strategická práce, musí být agilní. VUCA představuje svět, který se mění na na mnohých úrovních se zvyšující se rychlostí a je víc a víc chrakerizovanán nejistotou o současné situaci a budoucnosti. V hranicích tohoto světa se nevzájem ovlivňují důležité faktory, které tím způsobují zvýšenou komplexnost. Výsledkem je fakt, že jasnost a srozumitenost se stávají vzácnými a narůstá nejasnost, které je stále víc.

Tradiční přístup ke strategii, který se většinou soustředí na otázky produktového trhu nebo produktových portfolií už dávno přestal být uměním. Klasická strategická práce, chápána jako metodicky čistá konceptuální práce od analýz až po vytváření cílů a měření, má jen limitovaný efekt. Začíná být zastaralá a jednoduše v rychlém světě VUCA trvá příliš dlouho a proto často neodráží relevantní téma. I proto je čas hledat nové principy a také znova objevit staré dobré modely. Například, model od Mintzberga, který už na začátku povoloval flexibilitu a otevřenost, bez toho aby se stal svévolným.Tvrdil, že záměrné opuštění strategických cílů a směrů, nebo přidání nových strategických cílů k už existujícím strategickým programům je užitečným strategickým počinem, který využívá příležitost v rychle se měnícím digitálním světě.

Digitalizace řídí inovaci a změnu, například v business modelech nebo procesech. IoT (Internet of Things) nebo Industry 4.0, jsou dva příklady, které jsou charakterizované rostoucí propojeností a bouráním existujících limitů. Hlavní procesy už nejsou omezené na vlastní organizace, ale jsou aplikovatelné na celý proces přidané hodnoty: Zákazníci, dodavatelé a partneři se stávají částí hodnotového řetězce úplně novou cestou.

Pozorujeme, že fáze nebo meziprodukty celé přidané hodnoty jsou zastaralé. Způsob jakým se přidané hodnota vvyvíjela v různých průmyslových odvětvích se značně mění. Toto také vyžaduje nové chápání hranic organizace. Pochopení vlastních hranic poskytuje hluboké porozumění identity vlastní organizace a jasné poslání a hodnoty. Definování, re-definování a diskutování o těchto aspektech je nevyhnutelnou součástí dobré strategie. Takže jsme zase tam, kde jsme začali: strategie je komunikace. Mimo to existují i některé další aspekty, které zdůrazňují zásaní úlohu komunikace v procesech strategie:

  • Schopnost použít kolektivní iteligenci v procesu strategie. To neznamená dosáhnout odchýlení od průměru, ale dosažení lepších výsledků kolektivním zpracovaním mnohých komplexních a nejednoznačných signálů. To zahrnuje i využití technických možností – od digitálních komunikačních nástrojů po rozvoj inteligence a zpracování velkých objemů dat.
  • To platí i v případě kdy je strategie práce považovaná za strategický dialog s vhodným zapojením zainteresovaných stran, zákazníků a dalších partnerů – to nabízí víc perspektivy a zabezpečuje živý obraz o světě a v neposlední řadě také podporu vykonávání strategie.
  • Jak již bylo zmíněno, strategie práce je víc než pracovat na výrobcích nebo službách. Je potřebné chápat ji jako práci na změně a organizační kultuře. Konkrétně to znamená přihlížet ke „kulturní kompatibilitě“ při posuzování požadavků na implementaci – jinak by nová strategie nemusela být účinnná.

K tomu, aby se strategie projevily v chování klíčových osob, je komunikace nevyhnutelným předpokladem. To znamená věnovat pozornost dialogu a zpětné vazbě při vývoji a pravidelně aktualizovat strategii a to především mezi těmi osobami, které jsou odpovědné za strategickou orientaci a rozvoj organizace.

Strategie, která je definována jako komunikace orientovaná na budoucnost, je založená na některých z klíčových prvků.

Klíčové prvky strategie ve světě VUCA: Silná touha formulující základní směr. Hlavní zásady rozhodování. Hlavní či meta-kompetence. Jádro - identita, hodnoty, mise. Strategické priority nebo směry, které přímo přispívají k ambicím.

  1. Silná touha, aspiraci či velké cíle, které formulují základní směr. Například „Zaměřujeme se na růst.“
  2. Hlavní zásady rozhodování a principy, které jsou chápány s sdíleny způsobem, ve kterém velmi konkrétní operační cíle a pokyny pro orientaci už nejsou nutné.
  3. Hlavní či meta-kompetence: speciální nenapodobitelné a udržitelné schopnosti organizace, která může být uvedená na nové trhy. Umožňují využít příležitosti, které nabízí VUCA svět.
  4. Jádro: identita, hodnoty, mise – něco co definuje jádro organizace.
  5. V neposlední řadě: Strategické priority nebo směry, které přímo přispívají k ambicím. V ideálním případě se zaměřují na výkon nebo výsledky (cíle), které jsou měřitelné nebo alespoň pozorovatelné a opírají se o strategická opatření. Dohromady to představuje strategický pracovní program.

Důležité je pochopit, že strategická práce je hlavní úlohou a ne jen časově omezeným projektem rozvoje strategie. Je to odlišná úloha, která nemůže být přenesená do týmu strategie projektu nebo na strategické poradce.

Autoři: Georg Brandner, Eva Grieshuber, Stefan Posch