ICG-Capability

Podnikatelská praxe firem ukazuje, že firmy potřebují rozvíjet nákladové myšlení, nákladové konstruování a nákladové rozhodování stejně jako funkční design produktů. K tomu potřebují strukturované postupy, metody a nástroje. Nejsou to tedy žádné metody kreativity aplikované v procesu vývoje produktu nebo jeho redesignu. Má smysl při redukci nákladů na produkt postupovat systematicky. K tomu využíváme ověřený postup:

Systematický postup při snižování nákladů.

Definování

Všechny fáze životního cyklu výrobku přispívají k celkovým přímým nákladům na produkt. Proto je páteří našeho přístupu snižování přímých nákladů a vázaného kapitálu podél celého životního cyklu výrobku (Product Life) změnou:

1. Life produktů. Změnou všech produktů podél životního cyklu výrobku je možné snížit náklady (funkční produkt, montážní produkt, výrobní produkt, polotovary, …)
2. Life systémů. Změnou všech X- life systémů je možné snížit přímé náklady na produkt (výrobní systém, montážní systém, logistický systém)
3. Vlastnictví nákladů. Změnou vlastnictví nákladů je možné je snížit, např. delimitaci součástky nebo vlastnosti mezi příslušenstvím.
4. Kombinace 1 až 3. Obyčejně v praxi jde o kombinaci přístupů popsaných výše.

Pro snížení nákladů na produktu měníme Life produkty, Life systémy a Vlastnictví nákladů.

Důležité je si na začátku změn ujasnit, kolik stupňů volnosti je k dispozici pro změny. Protože ne všechny produkty a systémy je z různých důvodů možné v projektu pro snížení nákladů měnit. Proto je důležité na začátku nadefinovat skutečný prostor na změny. Je jasné, že snížení nákladů je podmíněno dalšími podmínkami (funkcionalita, náklady pro zákazníka, riziko pro zákazníka, …).

Důležité je stanovení cílové úrovně nákladů a podmínek, za kterých se budou uznávat. Stanovit srovnávací základnu, na které se shodne zadavatel cílů a dodavatel výsledků.

Měření stávajících nákladů

Měření stávajících nákladů se provádí z několika důvodů. Je třeba být schopen určit priority, které typy nákladů má smysl redukovat vzhledem k cílům a dostupným časovým a lidským zdrojům a okrajovým podmínkám. Další důvod měření je zjistit, proč náklady dosahují takové hodnoty (cost drivers).

Měření současných nákladů na produkt má několik důvodů

Generování úspor

Změny pro dosažení nákladových úspor se dějí v procesu vývoje. Především v raném stádiu vývoje – při konceptualizaci produktu.

Změna X – life produktů

Velký potenciál mají změny všech X – life produktů podél životního cyklu.

Změny všech X – life produktů jsou možné pro snížení nákladů.

Potenciál pro snížení přímých nákladů není jenom ve změně konstrukce vyráběných dílů nebo změně montážní struktury produktu. Snažíme se prohledat všechny produkty podél hodnotového řetězce produktu. Takový přístup nazýváme Design to Cost. Design to Cost je technická, inženýrská disciplína (Design science, Teorie technických systémů, Design for X), která se už na vysokých školách neučí (nebo se učí jen okrajově) a není ani předmětem výzkumu.

Změna X – life systémů

Podél hodnotového řetězce produktu jsou i systémy potřebné pro transformaci X – life produktů. Snížit přímé náklady lze tak, že se cíleně změní systémy, aby bylo dosaženo koherence v podobě optimálních nákladů. V každém systému je velká část vícenákladů, které zhoršují nákladovou bilanci daného procesu. A nejen to. Je možné redukovat i přímé náklady např. redukcí přímých časů operace nebo přechodem na stroj, technologii, která má nižší sazby při stejné kvalitě výstupu.

Změna všech systémů pro hledání úspor nákladů.

Změna vlastnictví nákladů

Systematicky prohledáváme možnosti, jestli je možné outsourcingem, insourcingem nebo sdílením nákladů se zákazníkem či dodavatelem snížit firemní náklady na produkt. Hledáme potenciál i přesunem uvnitř firmy např. přesun nákladů z montáže do výroby – montované součástky se vyrobí jako integrované anebo opačně. Nebo sdílení polotovarů na daný produkt s dalšími firemními produkty pro zhromadnění nákupu.

Změna vlastnictví nákladů uvnitř životního cyklu výrobku a mezi firmou a externími subjekty

Výše popsané změny pro dosažení úspor nákladů můžou být aplikované samostatně nebo kombinovaně. Proto je užitečné vědět jakou váhu, jaký vliv mají tyto změny na náklady.

Síla vlivu změn na náklady

Ekonomiku, nákladovost produktu, neurčujeme jen zvolenou konstrukcí. Ekonomiku tvoří i firemní nákupní systém, nezávisle na konstrukci produktu. Dle našich zjištění, na přímé náklady na produkt nemá vliv jenom zvolená konstrukce vůči požadavkům, ale i to na jakém trhu, s jakými cenami firma nakupuje. Nákupní cenu materiálů a hotových položek určuje konstruktér svojí specifikací, ale i technolog, který volí material zpracovatelný existující technologii.

Nákup vůči těmto požadavkům obyčeně nedává nákladové alternativy, bere to jako zadání, které musí splnit. Prostor pro hledání nákladově výhodnějších řešení lze zvětšit, pokud nákup ve spolupráci s konstruktérem zadání otevře. Často nákup dostane na poptávku 2-3 cenové nabídky a z toho jedna z nich potom vstupuje do nákladové kalkulace. Když nákup zúročí svoje vyjednávací schopnosti, systematicky prohledává trh dodavatelů a přináší nové nákladově výhodnější alternativy, je možné ušetřit 10-30 % nákladů.

Pozice změny

Z výše popsaných důvodů jsme dlouho známou křivku vlivu konstrukce na náklady na produkt doplnili i vlivem nákupu, nákupní strategie. Nová křivka je ve tvaru U. Znázorněny jsou tři oblasti:

1. Vliv funkční oblasti na náklady je významný. Protože rozhodnutím, že firma některé požadavky nebude plnit, nebo pro dané zadání bude zvolená nákladově výhodnější konstrukce, lze výrazně snížit náklady.
2. Vliv nákupní oblasti na náklady je významný, protože obyčejně 50 % nákladů tvoří materiálové náklady a není jedno, za jakou cenou a na jakém trhu firma nakupuje.
3. Vliv procesní oblasti na náklady je především v jejich zatížení provozním a fixním kapitálem vázaným ve výrobě v podobě hodinových sazeb strojů a zařízení, které vstupují do variabilních nákladů.

Vliv na náklady a vázaný kapitál mají všechny fáze životního cyklu.

Úroveň změny má vliv na náklady

Není jedno, na které úrovni vazby mezi produktem a systémy je změna prováděná. Na čím vyšší úrovni změna je, tím vyšší potenciál úspor je možné dosáhnout. Například máme mnoho možností měnit na úrovni součástek – tvar, materiál, rozměr. Ale když změníme montážní strukturu výrobku, počet montážních směrů atd., a paralelně s tím zvolíme vhodný layout montážní linky a nebudeme zvyšovat nároky na flexibilitu strojních zařízení, tak můžeme uspořit daleko více nákladů.

Hierarchie vazby mezi produktem a systémy z hlediska úspor.

Koherentnost změny produktů nebo systémů

Změna X – life systémů může být nezávislá na X – life produktech, nebo vázaná, aby se dosáhlo koherence. Tzn. optimálních hodnot např. nákladů je možné dosáhnout, jen když X – life product a X -life systém mají ty správné hodnoty. Protože výrobní systém je efektivní a výkonný jen za určitých podmínek, tj. když do něj vpouštíme objemy a sortiment, při kterých může být efektivní a výkonný.

Vygenerované potenciální řešení (změny) je potřebné vyhodnotit a rozhodnout, jestli jsou kandidáty na zapracování do nového konceptu. Obyčejně jde o multikriteriální hodnocení (náklady, investice, funkcionalita, …) založené na aplikaci různých hodnotících metod (expertní odhad, FEM simulace doplněné prahovou zkouškou, validace zákazníkem, dodavatelem, …).

Design – kompozice

Nový koncept je superkompozicí všech řešení, která prošla validací. Obyčejně je možné z akceptovaných řešení zkomponovat několik variant nového produktu a k němu koherentních systémů, které je potřebné opět vyhodnotit a porovnat s cílovými hodnotami.

Superkompozice všech validovaných změn do konečného návrhu X-life produktů a X-life systémů pro dosažení cílových nákladů.