ICG-Capability

Znalost financí byla vždy nedílnou součástí úspěšného projektového řízení.  Ať už se jedná o oblast zdravotnictví, automobilového průmyslu, či služeb, vždy je nezbytné sledovat finanční toky, které firmou proudí. Pokud se chystáme realizovat nový projekt, je ještě důležitější tyto finanční toky správně odhadnout (naplánovat). Jsou to právě chyby v „plánovací fázi“, které nakonec způsobí, že budeme realizovat projekt, který už od počátku není rentabilní. Samotné řízení finančních toků u ztrátového projektu už potom ničemu výrazněji nepomůže a my jen monitorujeme blížící se finanční katastrofu.

Co tedy dělat, abychom úspěšně zvládli plánovací fázi? V první řadě je nezbytné, aby projektový manažer rozuměl odvětví, ve kterém se pohybuje, a to jak po stránce provozní, tak finanční. Znalost provozu získá tak, že danou činnost sám vykonává, ale znalost podnikových (projektových) financí vyžaduje následující: naučit se základní terminologii (která je přenosná do kteréhokoliv odvětví), porozumět finančním výkazům a být schopen plánovat finanční toky. Je důležité, abychom rozuměli rozdílům mezi výnosy a příjmy a náklady a výdaji. Největší práce ale přichází s analýzou finančních výkazů a hledáním souvislostí mezi čísly a reálným stavem. Zde už je to především o citu a času, který do studia investujeme.

Finanční plánování „srovnatelného“ projektu

Pokud se pohybujeme ve „tradičních oborech“, jako je např. velkoobchod, bankovnictví, či logistika, existuje nespočet informačních zdrojů, kde můžeme zjistit finanční ukazatele pro konkrétní odvětví. Dále můžeme využít například obchodní rejstřík, kde lze bezplatně získat finanční výkazy konkrétních společností. Zde můžeme vyčíst údaje o obratu, mzdových nákladech, či zisku po zdanění a lze si během chvilky udělat představu o tom, jak firma hospodaří. Z finančních výkazů (rozvahy a výsledovky) můžeme dále vypočítat ukazatele jako ROA, ROE, EBITDA a různé úrovně likvidity a zadluženosti.

Pokud se tedy chystáte realizovat projekt, či založit obchodní společnost v některých tradičních oborech, mohou vám tyto veřejně dostupné údaje ulehčit počáteční práci – vytyčí vám mantinely ziskovosti a procentního podílu jednotlivých nákladů a vy už své plány „jen zpřesňujete“.

Finanční plánování projektu na „zelené louce“

V případě, že se ale chystáte realizovat projekt, který je atypický a nemáte žádná dostupná finanční data pro projekt obdobného rázu, nezbývá vám nic jiného, než si tyto finanční výkazy a peněžní toky namodelovat. V této fázi je pro projektového manažera (i pro projekt samotný) klíčové, aby nedošlo k nadhodnocení projektových příjmů a podhodnocení výdajů projektu.

Je nezbytné rozumět především problematice nákladů a jejich členění, protože finanční účetnictví používá odlišné dělení nákladů od účetnictví nákladového (manažerského), které sledují hlavě projektoví manažeři a vedoucí pracovníci.

Pro úspěšné dokončení finančního plánu je tedy především důležité zachytit všechny související náklady a výnosy, které bude projekt generovat během doby své životnosti. Je běžné, že manažeři některé náklady podhodnotí a jiné úplně opomenou zahrnout. Abychom se tohoto problému vyvarovali, existuje několik metod.

Metoda Top-down (na obrázku) je jednou z možností, jak identifikovat náklady projektu: Postupujeme od shora směrem dolů a celkovou částku nákladů projektu dělíme mezi aktivity na nižších úrovních. Tato „mentální mapa“ nám pomůže strukturovaně přemýšlet o projektových nákladech, ale pro další plánování finančních toků využít nelze. K tomu se tradičně využívá MS Excel.

Metoda odhadu nákladů „Top-down“

Pokud byste se sami rádi naučili číst finanční výkazy jiných společností, identifikovat náklady a plánovat finanční toky svého projektu, navštivte naše školení Finanční řízení projektu.

Autor: Tomáš Kábrt, ICG