»Je potřeba si uvědomit, že svět podnikání je světem nejistoty a rizika. Že místo předpovědi (forecast) je mnohem efektivnější předjímání (foresight) a předpoklad. Být připraven na cokoliv je efektivnější než předvídat cokoliv.« 

Co jsou černé labutě v podnikání?

Události si můžeme rozdělit na:

• Známé předvídatelné události v levé (pomalé) části tachometru (obr.) jsou události, které jsou jednoduše předpověditelné a objevují se pravidelně. Firmy zvládají řídit rizika předvídatelná, s akceptovatelným dopadem. V prostředí podniku jde například o placení daní či pravidelných faktur. Jelikož jsou tyto události předvídatelné, nesou velmi nízkou míru rizika a firma se na ně nemusí speciálně připravovat.
• Známé neznámé události ve střední části představují události, o kterých víme, že se mohou vyskytnout. Tyto události se liší frekvencí svého výskytu a závažností svého dopadu. Jinými slovy: víme, že tato situace může nastat, ale neumíme předvídat, kdy nastane a jak závažná bude. V prostředí podniku může být příkladem takové události například ztráta dodavatele nebo pracovní úraz. S těmito událostmi je spojena větší míra rizika než při známých událostech a firmy se na ně připravují.
• Poslední kategorii jsou neznámé nepředvídatelné události – černé labutě (Black Swans). Firmy nejsou dostatečně silné právě v řízení nepředvídatelných událostí s fatálním dopadem na schopnost produkovat (nedostatek čipů) nebo schopnost prodat (Covid a zavřené hotely a restaurace). Tato kategorie představuje pro firmu největší riziko, protože Black Swan události nelze předpokládat. Pokud taková událost nastane, chybí firmám informace a poznatky z minulosti, jak v takové situaci postupovat, jelikož se jedná o extrémně vzácné a specifické události, které si nedokážeme představit předtím, než reálně nastanou.

Obrázek: Černé labutě jsou vzácné události.

Vnitrofiremní černé labutě

Fatální dopady mají na firmu nejenom vnější zlomové události, ale i vnitřní zlomové události. Vnitrofiremní černé labutě jsou jedinečná rozhodnutí firmy, která předtím firma nikdy nedělala, nemá s nimi zkušenost a která jsou spojená s vysokou stávkou ve formě investic a očekávaných příjmů (investice do fixů, akvizice konkurenční firmy, vstup na nové trhy…). Když se minou svého očekávaného účinku, mají devastační účinek na současnou a budoucí výkonnost firmy, ale i trhovou kapitalizaci firmy. Příkladem vnitrofiremní černé labutě je Facebook se svým strategickým projektem Metaverse.

Střelba nekalibrovanými dělovými koulemi

Nazvěme kroky, rozhodnutí firmy, se kterými jsou spojené vysoké vstupní investice a rizikové příjmy na straně výstupů, jako střelbu nekalibrovanými dělovými koulemi. Nekalibrovaná dělová koule znamená udělat rozhodnutí a následně akci založenou jenom na analýzách, tunách analýz, bez empiricky ověřených znalostí. Když navíc firmy nedokáží odolat střelbě nekalibrovaných koulí v čase nejistot a změn, zaplatí za to vysokou cenu.

Někdy se dosáhne skokového přínosu i po střelbě nekalibrovanou dělovou koulí. Mějte však na paměti, že střelba nekalibrovaných dělových koulí, které uspějí pouze čirou náhodou, jen posiluje špatný proces a vede ke střílení dalších nekalibrovaných koulí, což je ještě nebezpečnější než neúspěšná střelba nekalibrovanou dělovou koulí.

Obrázek: Neúspěšná střelba nekalibrovanými dělovými koulemi.

Charakteristiky černých labutí

Zlomový efekt

Jedním ze signálů, že jde o černou labuť, je zlomový bod – přechod z lineárního stavu do exponenciálního. Tzn. když se změní nějaká klíčová charakteristika odvětví, např. pokud ceny energií stoupnou ne o jednotky procent, ale X-krát, s vysokou pravděpodobností to bude mít zlomový důsledek na ekonomiku podnikatelských subjektů.

Vzácnost

Nikdy předtím podobná událost nebyla zaznamenaná. Existuje snaha retrospektivně vysvětlit proč a jak došlo ke zlomové události, ale černé labutě jsou vysoce vzácné. Hledat analogii v minulosti je obtížné, protože pokaždé jde o něco specifického v konkrétním čase (ukrajinská krize, pandemie Covid 19, energetická krize…).

Náhodnost

Ke zlomové události dojde převážně nebo úplně nezávisle od konání klíčových aktérů firmy. Náhodnost znamená, že 500letá povodeň se neobjeví přibližně každých 500 let, klidně se může zopakovat hned po roce (např. povodně v Praze na přelomu století).

Exponenciální dynamika

Když zlomová, tektonická událost nastane, tak obyčejně nabírá exponenciální dynamiku růstu. Příkladem je sněhová koule valící se z kopce nebo setrvačník, kdy po překročení určité kritické rychlosti, stačí dodávat slabé impulzy a rychlost otáčení roste exponenciálně.

Domino efekt

Spouštěcí událost nemusí být zlomová událost, avšak její důsledky způsobí kaskádu, řetězení událostí, což má na konci devastační účinek na aktiva.

Synergický účinek

Zlomové události mohou působit nezávisle nebo v korelaci. Proto, když se v kritickém okamžiku spojí dvě nebo tři zlomové události, to má katastrofální dopad na aktiva (pandemie Covid – 19, následně ukrajinská krize a současně energetická krize, krize klimatu, dvouciferná inflace). Tento synergický efekt má a bude mít devastační účinek např. na automobilový průmysl: nedostatek dílů a současně vysoké ceny dílů, tlak na udržitelnost a současně nástup čínské konkurence, hlavně v elektromobilitě, zdražení úvěrů na investice.

Různost účinku

Když odvětví nebo celou ekonomiku zasáhne zlomová událost, firmy se zařadí do jedné ze tří kategorií. Stanou se společnostmi, které buď všechny v turbulentních časech předběhly, nebo těmi co zaostávají, stagnují, případně těmi které zaniknou nebo ukončí svoji činnost.

Obrázek: Charakteristiky černých labutí.